Ad 3/

 

 

            Západní hranice Moravskoslezského kraje probíhá po hřbetu Jeseníků. Mezi touto hranicí a hranicí státní s Polskem vedou silnice severo-jižním směrem jen dvě, víc se jich sem pochopitelně vzhledem ke konfiguraci horského terénu nevejde. Ze Zábřeha, Šumperku silnice ( 44 ) do Jeseníku, Mikulovic, k hranicím a z Olšan ( 369 ) přes Hanušovice, Ramzovou do města Jeseníku.

Celý javornický výběžek, bývalý okres Jeseník, nemá dnes ani 45 tisíc obyvatel ( je to o něco víc jen než porubský obvod v Ostravě ), navíc více než třetina z tohoto počtu žije v samotném městě Jeseník.

Soukromí investoři se sem nehrnou – tak jako vůbec do celé severní části bývalého severomoravského kraje.

Dnes jsme členy EU a nikdo  ( jsme si vědomi toho, že absolutní většina lidí u nás nedala vstupu své ano – z 8 259 525 zapsaných voličů se účastnilo voleb jen 55% z nich pro ano bylo 3 446 758 voličů, tedy 4 812 767 voličů z jakéhokoli důvodu nedalo svoje ano pro vstupu do EU – toto jsou fakta nezkreslená tiskem, politiky či jinými kejklíři s veřejným míněním – o pohledů Čechů na vstup do EU ) s tím už dlouhodobě nic nenadělá. Strana práce bude jen tlačit na to, aby naše členství v EU,  bylo prokazatelně pro naše lidi prospěšné. Jedním z rozhodujících prvků teoretického posílení ekonomiky pětadvacítky, do budoucna je společná měna.

Ta s konečnou platností zcela vyruší dnešní mezistátní hranice uvnitř EU.

 

Bohužel, těžko si to dnes stále u nás všichni dovedou představit.

 

Polský trh je více než třikrát větší než náš. Možná nejméně 30 let bude ještě platit, že bez automobilového spojení nemůže trh vůbec existovat. Uvnitř EU.

 

Ještě jedno obecné doplnění – pokud se Straně práce povede dostat se do parlamentu – určitě zorganizuje celostátní a mezinárodní konferenci, která se bude zabývat vlivem dvou fenoménů na dennodenní život většiny obyvatel EU, nejen tedy EU. Drtivé většiny obyvatel.

 

Těmito fenomény jsou televize a individuální automobilová doprava.

 

Strana práce je státotvornou politickou stranou, která respektuje tyto dva fenomény v každodenním životě lidí u nás a nebude kázat lidem to, že čím vyšší stupeň individuální automobilové dopravy, tím dřív nám hrozí kolaps z hlediska zajištění energetických zdrojů apod. Tak jako nenajdete v politickém programu SP doporučení občanům, že by neměli kouřit, užívat drogy ( jakékoli ), dodržovat základní prvky rozumné životosprávy, že by si neměli kupovat auta.

Každá politická strana, která si dá do svého programu omezování individuální automobilové dopravy, skončí jako nulová. Možná to bude na světě platit ještě 50let.

Proto, že nepochopila jakým fenoménem je osobní auto pro drtivou většinu obyvatel Evropy   ( nejen Evropy ). Tedy pro drtivou většinu voličů Evropy.

 

V onom pruhu mezi hranicemi krajskými a státními, jak jsme ho popsali výše je podíl nezaměstnanosti vyšší než je celostátní průměr.

Nezaměstnanost řeší SP tak jako jinak ani nelze opatřeními systémovými na úrovni státu      ( snižování daní, debyrokratizace, deprivatizace, rovnost všech před zákonem – ne že u soudu vyhrává ten kdo má víc nábojů v revolveru či peněz v prkenici, rychlou prací soudů, moderním zákonem o konkurzu, přísnou kontrolou státu v otázce daňové discipliny, větší odpovědností každého z nás k zajištění posledního údobí života – života v penzi apod. ),

 

což přináší efekt snižování nezaměstnanosti v řádu roků,

 

a podporou investic do technické a školské, zdravotnické a sociální infrastruktury, do udržování našeho národního bohatství – památek.

Zde je efekt snižování nezaměstnanosti pozorovatelný v řádu měsíců.

 

Zvláštní shodou okolností má být – patrně bude, v Praze ( když o tunelu tak příklad o tunelu ) v srpnu 2004 otevřen po šestileté práci mrázovský tunel – navazující na Smíchově na již fungující tunel strahovský ( součásti vnitřního pražského okruhu ).

 

Výstavba stála cca 7 miliard korun.

 

Hádejte kolik takovýchto staveb bylo v Praze od roku 1990, více i méně miliardových, realizováno? Těžko se dovíme jaký podíl z oněch 7 miliard bylo vyplaceno na mzdách lidem, kteří měli šest let práci.

 

My se totiž nějak česky pokoušíme o jakýsi recept budování tržní ekonomiky v našem státě. A tržní ekonomika je neslučitelná s tím, aby stát někde postavil fabriku, vyráběl tam cosi – aby zaměstnal lidi, a potom výrobky prodával. Někomu? To jsme si vyzkoušeli a nějak to přestalo přirozeně fungovat.

 

Nezbaví se ale stát v tržní ekonomice své odpovědnosti především za budování technické infrastruktury ( silnice, železnice, v obcích veřejná prostranství, parkoviště, údržba zeleně, budování územních systémů ekologické stability, cyklostezek, doposud bohužel stále ještě  i kanalizačních a vodovodních systémů, správy v chráněných územích, podpora a provozování městské hromadné dopravy – která není nikde samofinancovatelná, natož tak zisková, podzemní dráhy, údržba plavebních cest, provozování a obnova veřejného osvětlení nejen ve městech, ale i u frekventovaných komunikací, budování kolektorů v centrech velkých českých měst ).

 

Nikdo, zopakujme, nezakáže lidem kupovat auta. Stát by měl dobudovat svůj silniční systém tak, aby byl dostatečně kapacitní pro zhruba 4 700 000 evidovaných motorových vozidel.

 

Česko neleží na okraji Asie ( naštěstí ) ani na jihu Ameriky. Jsme v srdci Evropy a že jsme z této příčiny nezbytně tranzitní zemí, nesmí být náš problém, ale musíme tuto skutečnost, tento nezvratný fakt – spíše využít. Pro dosažení blahobytu našich lidí.

 

Je jen otázkou výše nákladů na vybudování tunelového spojení mezi Kouty nad Desnou a Bělou pod Pradědem, aby vlivy výstavby a provozu na prostředí byly minimální. A ono to lze.

 

Možná by mnozí zaprdění kritici těchto technických staveb měli nejdřív projet Alpy francouzské, italské, rakouské a švýcarské. Vážení, je to tady hned kousek na jih, připočtěme tuto drobnou školící cestu do nákladů na výstavbu tunelu – navíc bezpečnostního prvku ve spojení severního cípu a střední části Olomouckého kraje. Natož tak, aby se jeli podívat na tyto technické stavby do USA , Kanady či Japonska.

Posuzujeme velmi často věci veřejného zájmu prismatem vidění své návsi s rybníčkem a husami, viděním obzoru okna své hospody…

 

U této stavby bude SP doporučovat, aby peníze na výstavbu tunelu šli co nejdřív ze státního rozpočtu ( či půjčkou  - viz další 9 miliardový úvěr státu – z letošního léta -  na dostavbu jihozápadního obchvatu Prahy ). Čím více a déle budeme odmítat takovéto velkorysé stavby na území našich krajů tím větší zde bude nezaměstnanost, tím opatrněji sem budou chtít lidé – odkudkoli – investovat, tím větší bude disproporce života v Praze  ve srovnání se zbytkem Česka.

 

Samozřejmě, že jsem pro výstavbu tunelu pod Červenohorským sedlem.

 

50 miliard korun na urbanistickou revitalizaci Jeseníků, které odhadl pan Czasch nebude stačit na to, aby z kraje lidi neodcházeli, aby se zvyšoval jejich blahobyt.